Nejznámější kámen: Bludný Bludný kámen, umístěný poblíž Samsonovy kašny směrem k hotelu Zvon, poznáte podle křížku, který je na něm vytesán. Označuje místo, kde údajně stávalo popraviště.
Největší kašna: Samsonova Kamenná vodní nádrž, která pojme 237 m3 vody, byla zřízena jako součást městského vodovodu v 1. pol. 18. století. Je největší v České republice a svůj název nese po biblické postavě Samsona, který je na kašně zachycen v souboji se lvem.
Největší freska: postava sv. Kryštofa Najdete ji v klášterním kostele Obětování Panny Marie, měří přes 10 metrů a jedná se o největší dochovanou malbu v Čechách. Svatý Kryštof je ochráncem poutníků, lodníků, dětí a mnoha dalších.
Nejstarší objekt ve městě: kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele Jedná se o nejstarší objekt, který pamatuje i dobu před založením města. Pochází z 1. pol. 13. století a často je také nazýván jako Staroměstský kostel.
Největší náměstí: Přemysla Otakara II. Téměř pravidelné čtvercové náměstí, které je jedním z největších v České republice, má rozměry 133 x 137 metrů.
Nejvyšší budova: Clarion Congress Hotel Měří 71 metrů a má 17 podlaží.
Nejnižší naměřená teplota: - 42,2°C Jedná se o nejnižší naměřenou teplotu v České republice a byla naměřena 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.
Nejstarší věž: Otakarka Hradební bašta, která byla součástí opevnění města, byla postavena ve 13. století při výstavbě nejstarší městské hradby.
Největší zvon: Bumerin Je největším zvonem umístěným v Černé věži. Váží 3 429 kg, má průměr 181 centimetrů a na výšku měří 147 centimetrů.
Nejvyšší věž: Černá věž Černá věž byla postavena jako hlásná a strážní věž v letech 1549 – 1577. Měří 72,29 metrů a vede na ní 225 schodů.
Nejstarší panelový dům: Experiment Byl postaven na Lidické třídě v roce 1961 a původně se v prvním patře nacházela i kavárna.
Nejstarší železnice na evropském kontinentě: Koněspřežka Na trati spojující České Budějovice a Linec vyjel první vůz roku 1828, ovšem už v roce 1872 byl provoz ukončen. Dnes nám koněspřežku připomíná už jen bývalý strážní domek na Mánesově ulici, kde je železnici věnovaná expozice.
Víte, že?
K bludnému kameni, zasazenému v dlažbě na náměstí Přemysla Otakara II. kousek od Samsonovy kašny, se váže pověst, že kdo ho nevědomky překročí po desáté hodině večerní, nenajde do rána cestu domů.
Před podloubím radnice je ve zdi zapuštěný pás železa. Jedná se o historickou tržní míru tzv. vídeňského lokte, který pochází z 16. století a měří 77 centimetrů. Český loket má pro zajímavost 59 centimetrů.
Na stěně klášterního kostela Obětování Panny Marie je kamenný chrlič, připomínající žábu. Pověst praví, že až žába doskáče na dosah střechy, kostel se zřítí a nastane konec světa.
Věž Železná panna, součást bývalého opevnění města, byla pojmenována podle mučícího nástroje, který byl ve věži dle pověsti umístěn. Jednalo se o kovovou či dřevěnou konstrukci, která obepínala ostrými hroty na vnitřních stranách trup, nebo celé tělo vyslýchaného.
Koncertní síň Otakara Jeremiáše, známá také jako kostel sv. Anny, opravdu bývala až do odsvěcení kostelem. Ten spadal pod řád kapucínů společně s dnešní budovou Teologické fakulty, kde byl klášter. Od roku 1988 zde sídlí Jihočeská filharmonie.
Spisovatel Jaroslav Hašek sloužil v Českých Budějovicích v Mariánských kasárnách a umístil tam také část svého románu o vojáku Švejkovi. Mimo jiné tu sloužil i básník Fráňa Šrámek, nebo exprezident Václav Havel.
Místní rozhodně neuslyšíte používat výraz Budějovice, ale Budějce. A pokud si budete chtít dát něco k snědku, třeba párek v rohlíku, vězte, že pro nás je to zásadně pikador.
Když se v Budějovicích řekne Bagr, všichni vědí, že se nejedná o pracovní stroj, ale o uměle vytvořenou vodní plochu v lesoparku Stromovka.
Od roku 2007 se nachází hlavní autobusové nádraží na střeše obchodního centra. Odtud odjíždí všechny autobusové spoje, jak dálkové, tak i do okolních obcí Českobudějovicka.
Ve štítě bývalé solnice se nachází tři v kameni tesané lidské obličeje a k nim se váže dobová pověst o třech lupičích a statečné jeptišce, která je pomohla chytit a tím zachránit klášterní poklad.
Na radnici v obřadní síni visí ze stropu ruka dítěte, která dokresluje známý biblický příběh o Šalamounově soudu. Jedná se o štukovou výzdobu nástropní fresky z počátku 18. století.
