Pěšky - Historickým centrem

Trasa: nám. Přemysla Otakara II. - kostel sv. Mikuláše - Černá věž - Wortnerův dům - Hradební ulice - park Na Sadech - kostel sv. Rodiny - Jihočeské muzeum - Kněžská ulice - kostel sv. Anny - ulice Karla IV.

Náměstí Přemysla Otakara II. tvoří odedávna přirozený střed města. Se svým téměř čtvercovým půdorysem 132x137 metrů, jenž tehdy geniálně vyměřil rytíř a purkrabí královského hradu Zvíkov Hirzo, patří k jedněm z největších u nás. Po založení města roku 1265 se na náměstí konaly především trhy, později bylo svědkem všech důležitých událostí města. Po jeho obvodu stojí 48 historických domů, z nichž nejdůležitější je radnice. Její reprezentativní vzhled měl odrážet význam města. Dnešní barokní podoba historické budovy pochází z let 1727–1730 a jejím autorem je stavitel Antonio Erhart Martinelli. Monumentální průčelí umocňují tři věže, z nichž prostřední, nejvyšší, je opatřena zvonkohrou z r. 1995. Čtyři alegorické sochy na atice radnice představují měšťanské ctnosti - Spravedlnost, Statečnost, Moudrost a Opatrnost. V interiéru je nejhonosnější místností obřadní síň, kde klenutý strop zdobí freska z roku 1730 znázorňující biblický Šalamounův soud. Uprostřed náměstí stojí taktéž jeden ze symbolů města, barokní Samsonova kašna.  Zbudována byla v letech 1721-1726 kameníkem Zachariášem Hornem, sochařskou výzdobu vytvořil Josef Dietrich. Na vrcholu kašny, která je jednou z největších v Čechách, je socha biblického Samsona zápasícího se lvem. Kousek od kašny směrem k hotelu Zvon najdeme tzv. Bludný kámen, označený křížkem. Podle pověsti tu bylo popraviště, dnes se k němu váže pověra, že kdo ho překročí po desáté hodině večerní, až do rána nenajde cestu domů.

Z náměstí zamíříme ke katedrálnímu kostelu sv. Mikuláše, původně gotické stavbě ze 13. století. Ten však v červenci 1641 podlehl ničivému požáru, proto je jeho dnešní podoba barokní. V průčelí kostela jsou umístěny tři sochy – sv. Václava, sv. Mikuláše a sv. Auraciána, který je zároveň i patronem města. Se zřízením českobudějovického biskupství v roce 1785 se kostel sv. Mikuláše stal katedrálou. Během 18. a 19. století se vybavení vícekrát měnilo nebo opravovalo, což postupně vedlo ke zjednodušení interiéru. V současné době zůstává jeho nejdůležitější součástí hlavní oltář z roku 1791 se starším obrazem sv. Mikuláše, rokoková kazatelna původem z kajetánského kostela na Malé Straně v Praze a barokní oltáře sv. Anny a Panny Marie z 18. století v bočních kaplích. Kolem kostela se až do roku 1784 rozkládal městský hřbitov.

V sousedství kostela se tyčí další dominanta města, 72 m vysoká Černá věž. Její stavba v letech 1550-1577 měla vyjadřovat hospodářský rozmach renesančních Českých Budějovic, zároveň však sloužila jako zvonice a hláska, z jejíhož ochozu se město nepřetržitě hlídalo před nebezpečím požáru. Pod vedením italských stavitelů Hanse Spatze a Lorenze a Vincence Vogarelliových vyrostla věž do tehdy závratné výšky 72,25 metrů. V současnosti patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům, neboť nabízí krásný rozhled z ochozu, který se nachází 46 metrů nad zemí. Přímo pod Černou věží, na malém prostranství před katedrálou, stojí pomník biskupa Jana Valeriána Jirsíka. Zřízen byl z vděčnosti za neúnavnou práci především pro zdejší české školství. Pomník je poslední významnou prací Josefa Václava Myslbeka.

Pokračujeme-li dál ulicí U Černé věže, dojdeme ke goticko-renesančnímu Wortnerovu domu s krásnou atikou. Dnes v něm sídlí Alšova jihočeská galerie, pořádají se zde výstavy výtvarných děl a přednášky o umění.

Před posledním domem na konci ulice zabočíme vpravo do úzké Hradební uličky, která vede podél bývalých městských hradeb. Ty však již nejsou patrné.

Na křižovatce ulic Hradební a Kněžská odbočíme doleva a přes most se dostaneme do klidové zóny plné zeleně, parku Na Sadech. Cestou se můžete zastavit u sochy zakladatele města, krále Přemysla Otakara II. nebo významného budějovického rodáka, loďmistra, stavitele a podnikatele Vojtěcha Adalberta Lanny (1805-1866), kterému se někdy také přezdívá „pantáta české dopravy“,a který se ve své době zásadně zasloužil o ekonomický rozkvět města.

Dále půjdeme podél tzv. Mlýnské stoky a ta nás dovede až ke kostelu sv. Rodiny, který byl v roce 2018 prohlášen kulturní památkou. Vystavěn byl v roce 1886-1888 v novogotickém stylu pod vedením stavitele Jakuba Stabernaka. Ačkoliv nebyl dlouhá léta využíván a byl odsvěcen, koncem roku 2014 se po mnoha letech znovu otevřel veřejnosti ke konání bohoslužeb a také pro kulturní a vzdělávací akce.

V těsné blízkosti kostela sv. Rodiny nalezneme Jihočeské muzeum. Dvoupatrová novorenesanční budova vznikala v letech 1898-1901 poté, co si příliv sbírkových předmětů vynutil výstavbu nové muzejní budovy, jelikož prostory původního muzea na náměstí Přemysla Otakara II. již nebyly dostačující. Nové muzeum bylo otevřeno v roce 1903 a dnes zde můžete navštívit stálou expozici věnovanou historii města, národopisu a přírodě jižních Čech, ale i tematické výstavy.

Ulicí Karla IV. se vracíme na náměstí Přemysla Otakara II., ale ještě jedna zastávka by nám neměla uniknout, a to bývalý kostel sv. Anny s kapucínským klášterem, který nechala postavit v 17. století královna Anna při své návštěvě Budějovic. Dnes v objektu sídlí Jihočeská filharmonie a místo slouží jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.