Pěšky - Na ostrov

Trasa: nám. Přemysla Otakara II. - Krajinská ulice - Masné krámy - Hradební ulice - Plachého ulice - Hroznová ulice - slepé rameno Vltavy - Sokolský ostrov - soutok Vltavy a Malše - Solní branka - Radniční ulice

Jako výchozí bod použijeme náměstí Přemysla Otakara II., ze kterého vejdeme do Krajinské ulice. Tady po chvíli narazíme na jednu z nejznámějších památek města – bývalé masné krámy. Přestěhovat prodej masa z náměstí do zděné budovy nařídil císař Karel IV. v roce 1364. Dnešní podoba je renesanční a pochází z poloviny 16. století. V padesátých letech minulého století přestaly masné krámy fungovat jako tržnice a byla zde zbudována věhlasná restaurace, kde vám načepují světoznámý Budějovický Budvar.

Na rohu Krajinské a Hroznové ulice stojí monumentální palác Komerční banky z let 1912-1913, převážně ve stylu secese. Na bohaté výzdobě interiéru se podíleli tehdejší významní výtvarní umělci. Pokračujeme dále Krajinskou ulicí, kde domy mají převážně klasicistní fasády s renesančními, nebo dokonce ještě gotickými jádry. Narazíme tu mj. i na další ze sedmi budějovických pivovarů. Na konci ulice se po levé straně nachází významný renesanční Zátkův dům z 16. století, který je rodištěm JUDr. Augusta Zátky, předního místního politika a vlastence.

Zahneme vpravo do Hradební ulice, která kopíruje další část původních městských hradeb a zavede nás do Plachého ulice. Do poloviny 19. století patřila k odlehlejším částem města. Ve středověku zde byly pořádány trhy, kde kupci prodávali vepřový brav, podle něj dostala jméno Sviní ulice. Roku 1875 byla pojmenována podle městského písaře Šimona Plachého z Třebnice, který byl zastřelen při vpádu pasovských vojáků do města.

Na konci Plachého ulice zahneme doprava do Hroznové ulice, které místní neřeknou jinak než Hroznovka. Mineme již zmiňované Masné krámy s budovou Komerční banky a v jejich těsné blízkosti narazíme na další z kulturních památek města z počátku 16. století – Lubasův dům. Ten si zachoval původní jádro i pozoruhodný nárožní arkýř na třech kamenných krakorcích. Pokračujeme dál rovně až k slepému rameni řeky Vltavy, kde se na jeho druhém břehu rozprostírá Sokolský ostrov. Ostrov je využíván jako místo k odpočinku a setkávání, konají se tu i kulturní, hudební a sportovní akce. Naleznete zde mj. sportovní areál s letní i zimní plovárnou, atletický stadion, půjčovnu lodiček a funkcionalistickou budovu sokolovny z let 1939-1947.

Sokolský ostrov opouštíme po dřevěné lávce, ze které je krásný výhled na soutok obou řek, Vltavy a Malše. Na konci lávky uvidíme Solní branku, pojmenovanou podle soli, která se tu od 16. století dopravovala z nedalekého skladu k říčnímu břehu, nakládala se na lodě a odvážela se směrem k Praze. Dnes už slouží jen jako připomínka těchto časů a jako průchod městského opevnění kolem nábřeží do Radniční ulice, kterou se opět dostáváme do středu města na hlavní náměstí.